Ačkoliv většina vlastníků jednotek, členů SVJ, nejeví zájem o správu společného majetku, najdou se tací, které velmi zajímá, jak SVJ hospodaří, co se děje s penězi, které posílají na účet SVJ jako zálohy. Je znepokojivé, když někteří vlastníci se těmto zodpovědným vlastníkům třeba na shromáždění posmívají, že je zajímají detaily správy společného majetku a hospodaření, přičemž většina považuje shromáždění za formalitu a chtějí ho mít rychle za sebou. Proto také často bezmyšlenkovitě schvalují „tunely“ a neúčelné mizení jejich společných peněz. Ve skutečnosti se tito vlastníci posmívají vlastní hlouposti, ne těm zodpovědným vlastníkům. Níže najdete můj názor na právo na informace.
Právo vlastníka na informace
V občanském zákoníku (o. z.) je zakotveno právo vlastníka na informace o hospodaření SVJ v § 1179, který zní:
Vlastník jednotky má právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů, a pořizovat si z nich výpisy, opisy a kopie.
Obecné právo vlastníka seznámit se, jak SVJ (osoba odpovědná za správu domu) hospodaří a jak dům spravuje je zakotveno v první větě § 1179 o. z. Toto právo není nijak omezeno a informace lze poskytnout různými způsoby – podle toho, o jaké informace jde, zda jsou tyto informace v elektronické podobě či zda jde o listiny (originály, ne že SVJ vytiskne na papír elektronický dokument).
Právo na informace o hospodaření není omezeno právem nahlížet
Druhá věta § 1179 o. z. pak zakotvuje právo vlastníka na nahlížení do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů, a pořizovat si z nich výpisy, opisy a kopie. Jak je zjevné, nahlížet lze toliko do listin. Zde je zřejmé, že má jít o originály listin, nikoliv kopie.
Toto právo tedy upravuje právo vlastníka nahlížet do originálů listin, neboť nahlížet do elektronických dokumentů či kopií listin postrádá možnost kontroly, zda jde skutečně o kopie, které odpovídají originálu listin, zda nejsou nějak upravené, proto je důležité, aby vlastník měl možnost nahlížet do originálů listin.
Nevím, jak by se dalo nahlížet do elektronických dokumentů, které nejsou originály a lze je poslat elektronickou poštou apod. Nahlížení by snad v tomto případě znamenalo tyto elektronické dokumenty vytisknout na papír nebo je ukázat na displeji počítače či notebooku? To je opravdu zvrácené, nemyslíte? Přesto existují SVJ, které zásadně dokumenty, které jsou (vznikly) jako elektronické, neposílají vlastníkům e-mailem, ale umožňují toliko nahlížení.
Případ z praxe: Nahlížení jako způsob omezování poskytování informací o hospodaření
Jak jsem shora uvedl, právo na informace o hospodaření není omezeno pouze na nahlížení. Přesto to některé výbory SVJ dělají. Proč kladou překážky informování o hospodaření? Dle mých zkušeností se snaží zakamuflovat nelegální toky peněz z SVJ, zpravidla ve prospěch členů výboru. Lidově řečeno, členové výboru kradou.
Například jeden výbor SVJ na požadavek zaslání účetní závěrky, hlavní knihy, účetního deníku v elektronické podobě (to je běžný výstup z účetních programů, formát PDF) toto odmítl s tím, že je možné nahlížet. Na argument, že nikdo nechce nahlížet do listin, ale že požadavek je na zaslání v elektronické podobě, a že zákon ani stanovy nezakazují poskytovat informace v elektronické podobě, výbor nebyl schopen reagovat jen opakoval, že dle stanov umožní nahlížení.
A protože vím, že kdo nechce poskytnout informace v elektronické podobě, ačkoliv je to časově nenáročné, ekonomické a ekologické, tak se tím snaží zakrýt informace o hospodaření. Rovněž je běžné, že v takových případech při nahlížení dochází k tomu, že některé dokumenty nejsou připraveny k nahlížení vůbec, některé jen z části apod., aby se zamezilo zjištění skutečného stavu. A tak se ze zvědavosti přistoupilo k nahlížení. Obavy se potvrdily.
Pokud výbor či předseda SVJ odmítá poslat dokumenty, které má k dispozici v elektronické podobě, e-mailem, pak vězte, že je v hospodaření SVJ problém. Problém je tím větší, čím větší je odmítání výboru. Pokud výbor angažuje advokáta, pak jde o vážný problém v hospodaření.
Na takový výbor byste se měli zaměřit a důkladně jeho činnost kontrolovat. Ideálně byste ho měli vyměnit. Jde o vaše peníze!
Výbor předložil kopie jen některých dokumentů, některé byly neúplné
Nahlížení ve skutečnosti nebylo nahlížení, ale předání vytištěných elektronických dokumentů. Účetní deník předložen nebyl. V něm jsou zaznamenány všechny účetní operace chronologicky od 1. 1. do 31. 12. Hlavní kniha, která zaznamenává účetní operace podle účtových tříd od třídy 0 do třídy 9, seznam účtových tříd pro podnikatele a skupin najdete třeba zde.
Hlavní kniha byla předložena v jakési „kopii“ – šlo o vytištěný elektronický dokument. Hlavní kniha začínala na straně 1 účtovou třídou 3, chyběla účtová třída 2, tedy pokladna a banka, přičemž jak pokladna, tak banka v účetnictví existují, to vyplývalo z jiných dokumentů. Výbor navrhoval další termín „nahlížení“, které by pochopitelně dopadlo obdobně. Elektronickou verzi dokumentů stále odmítal zaslat. Hra na nekonečné „nahlížení“ byla vlastníkem odmítnuta.
Proč někdo odmítá předložit účetní deník, kde nelze vybrat, jaké účtové třídy se mají tisknout a předloží hlavní knihu až od účtové třídy 3, přičemž si může vybrat, od jaké účtové třídy chce hlavní knihu tisknout? Proč mají být utajeny pohyby v pokladně a bance?
Výbor tají peněžní toky stůj co stůj, na pomoc si vzal advokáta
Výbor má svého advokáta a toho povolal, aby odmítal splnění povinností SVJ. Hájí zájmy SVJ nebo členů výboru SVJ? V zájmu SVJ není prohrát soudní spor, protože SVJ má povinnost tyto informace poskytnout, existuje k tomu judikatura. Výbor hraje vabank. Je vidět, že výbor má co tajit, že půjde asi o větší peníze, které vysává z SVJ, jinak by neměl žádný důvod tyto informace tajit.
Platit z peněz SVJ advokáta, který hájí zájmy členů výboru a nikoliv SVJ, tomu se říká zpronevěra ze strany členů výboru a střet zájmů ze strany advokáta. Advokát (to dělají všichni advokáti) samozřejmě tvrdí, že SVJ splnilo svoji povinnost, že nic nezanedbalo apod. To je obehraná písnička advokátů, ne úcta k právu, ale lži, „okecávání“, zvláštní právní konstrukce… Jenže důkazy pro svá tvrzení advokát nemá, důkazy svědčí o opaku.
Předem prohraný soud
A tak špatní advokáti ženou své klienty (v tomto případě SVJ) k soudu, který nevyhrají, ale co, advokát není placen za vyhraný spor, ale za úkony, hodiny. A etika? Tu moc u advokátů nehledejte. Vlastníkovi nezbývá nic jiného, než se obrátit na soud, aby se domohl svých zákonných práv. Jsem zvědavý, jaké finanční toky měly být v tomto případě skryty před zraky vlastníků.
Budou orgány činné v trestním řízení vyšetřovat případnou zpronevěru či porušení povinností při správě cizího majetku, nebo to „zametou pod koberec“ s tím, že se nic nestalo, jak je bohužel běžné? I to je důvod, proč se v SVJ může vše a neplatí trestní zákoník v hospodářské oblasti. A tak se v mnoha SVJ „krade“ o 106. Může za to nezájem vlastníků i orgánů činných v trestním řízení.
Pokud předseda sdružení vlastníků,nekolik let neudělal vyúčtování a vše s tím spojené že vlastníci nevědí jak jsou na tom. Jak a s kým to řešit.?
Dobrý den. Zajímá mě, z pohledu ochrany osobních údajů, zda může vlastník požadovat zasílání výpisu z účtu svj, kde jsou osobní údaje ostatních vlastníků, z nichž někteří s tímto nesouhlasí. Děkuji.
Dobrý den,
ačkoliv toto není poradna, musím na to reagovat, neboť se často setkávám s požadavkem na nahlížení do bankovních výpisů. Je třeba si položit otázku: Co tím vlastník sleduje, čeho tím chce docílit? Bankovní výpis je nepochybně účetní doklad, nicméně mnohem více informací najdete v účetních knihách (hlavní kniha, účetní deník), a to nejen pohyby v bance, ale i pokladně (pokud ji SVJ má), najdete v nich všechny zaúčtované položky. Jsou to kompletní informace, na rozdíl od bankovních výpisů, které vám mnoho neřeknou. Ale všichni je chtějí vidět, protože neumí číst v účetních knihách.
Jiří Kašpar
Jde přece také o to, že se s penězi na účtu mnohdy manipuluje bez ohledu na účetní knihy. Setkal jsem se i s případem,že co bylo zaneseno v knihách, nedpovídalo realitě.
Já si nedovedu představit, že bankovní výpisy budou v účetních knihách jen částečně, to by Vám prostě nesedělo, neuděláte inventarizaci. Ty peníze (položky výpisu) v účetnictví nějak figurovat musí.
Bankovní výpis je účetní doklad a ten nebude celý zanesen do účetnictví, jen vybrané položky. Jaký to dává smysl falšovat účetní knihy, když si mohu zkontrolovat bankovní výpisy? Navíc zkreslování údajú o stavu hospodaření a jmění je trestný čin podle § 254 odst. 1 trestního zákoníku. Která správcovská firma, popř. statutár SVJ do toho půjde?
Zbytečně komplikované, vyvádět peníze z SVJ (chcete-li krást) se dá mnohem jednodušeji, elegantně, „legálně“ a beztrestně.
Prozradíte nám, o co konkrétně šlo? Mně by to opravdu zajímalo. A určitě nejsem sám. Co konkrétně neodpovídalo realitě? Takto je to pro mě bezcenná informace. Takových mám od vlatníků mnoho, nakonec se zjistí, že nebyly správné. V případě, že se někdo nevyzná v účetních knihách, se může stát, že v nich „něco neodpovídá realitě“.
Jeden vlastník byl stále přesvědčen, že v účetních knihách nebyly všechny informace, že si výbor vybírá peníze z účtu kartou a nedává to do účetnictví. Viděl jsem jak účetní knihy, tak bankovní výpisy, nic takového v nich nebylo. Dokonce vlastníka napadlo, že výbor falšoval i bankovní výpisy. Ačkoliv vše bylo v pořádku, vlastník má stále utkvělou představu, že výbor si vybírá peníze z účtu kartou a nikde o tom není záznam. Říkal jsem, že v bankovních výpisech nic takového není, chtěl je znovu vidět, poprvé byl u toho, prý to nestíhal pobrat. Obsese bankovními výpisy. A mezitím mu uteklo, že mají jedna z nejdražších tepelných čerpadel bez výběrového řízení, bez nezávislého projektu, na míru jednoho dodavatele. Šlo o statisíce korun. A nemusíte falšovat složitě účetnitví, tak moc peněz nezaštracháte. Dělá se to jinak a všechno sedí.
A dělají to i správcovské firmy, neříkám, že všechny. Třeba výměna 13 nouzových světel na chodbě v odsouhlasené ceně 4 000 Kč za jedno světlo (materiál). Práci si nikdo schvalovat nenechal. Pochopil jsem pak proč. Výměna nakonec měla stát 88 000 Kč! „Vývar“ 36 000 Kč, kdy 2 týpci pobíhali jedno dopoledne po domě a měnili světla, je dost slušný. Ale tohle už je nenažranost, peníze nedostali.