Proč zasedá shromáždění a co je jeho účelem?

V příspěvku Správa SVJ a BD od advokátů? Jak od kterých jsem se zmínil o tom, jak zajistit, aby dům fungoval bez zbytečných dohadů na shromážděních, protože o podobné snaze výboru vím. V tomto článku se tímto problémem budu podrobněji zabývat.

Připomeňme si nějaké informace, které se týkají shromáždění. Shromáždění je nejvyšší orgán SVJ, na kterém se řeší (a mají řešit) záležitosti SVJ, které jsou uvedeny na pořadu zasedání shromáždění. Právě na shromáždění se má diskutovat o řešeních a možnostech k jednotlivým bodům pořadu zasedání, které byly uvedeny v pozvánce na shromáždění. To je velmi přínosné, to je jednou z funkcí shromáždění, nejen tupě přijímat usnesení, která navrhuje výbor! Kde jinde než na zasedání shromáždění se má diskutovat a třeba docházet k návrhům usnesení, o kterých se pak má hlasovat?

Jiná věc je, že diskuze musí být věcná, odborná a ne jen povídat nějaké nesmysly apod., jak se často děje. Proto je velmi důležité se na shromáždění připravit! Předpokladem jsou  kvalitně připravené podklady na shromáždění, které musí obsahovat všechny relevantní a pravdivé informace, které jsou důležité proto, aby se (připravený) vlastník, člen SVJ, mohl dobře rozhodnout a hlasovat. Za podklady je odpovědný svolavatel shromáždění, nejčastěji statutární orgán SVJ. Co chce nepřipravený člen SVJ na shromáždění řešit a o čem chce rozhodovat? Pak se přijímají usnesení, nad kterými zůstává rozum stát a která jsou často i v rozporu ze zákonem či stanovami.

Shromáždění jako shromáždění vlastníků, nikoliv jako nejvyšší orgán SVJ

Nejvyšší soud ČR judikoval ve svém rozsudku sp. zn. 31 Cdo 4294/2011, že:

„…je třeba rozlišovat mezi rozhodnutím shromáždění vlastníků jednotek jakožto nejvyššího orgánu společenství, jež může být přijato pouhou (zákonem určenou) většinou hlasů (tedy i přes nesouhlas části vlastníků jednotek), a dohodou vlastníků jednotek, která jakožto vícestranný právní úkon vyžaduje ke svému uzavření souhlasný projev vůle všech vlastníků jednotek…“

„…Určuje-li ustanovení § 15 odst. 1 věty druhé zákona o vlastnictví, že od pravidla, podle něhož náklady spojené se správou domu a pozemku nesou vlastníci jednotek poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu, se lze odchýlit toliko dohodou (rozuměj vlastníků jednotek) a nikoliv (i) rozhodnutím shromáždění, svěřuje současně působnost upravit poměr, v jakém jednotliví vlastníci jednotek nesou náklady na správu domu a pozemku, odchylně od zákona vlastníkům jednotek (jakožto členům společenství) a nikoliv shromáždění jakožto orgánu právnické osoby...“

„Jelikož zákon neupravuje formu takové dohody, lze si představit, že bude uzavřena (i jinak než písemně) všemi vlastníky na shromáždění vlastníků; nepůjde však o rozhodnutí tohoto orgánu společenství a pro posuzování její platnosti se neuplatní ustanovení § 11 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů.“

Více jsem o tomto psal v článku Je v působnosti shromáždění rozhodování o způsobu přispívání na správu domu a pozemku? Ze shora uvedeného judikátu vyplývá, že shromáždění, jakožto nejvyšší orgán SVJ, může rozhodovat jen o tom, co je v jeho působnosti. Jak víme, právnická osoba SVJ, má omezenou právní způsobilost.

Na shromáždění tedy vlastníci rozhodují jednak jako členové SVJ, tedy jako nejvyšší orgán SVJ, a současně jako vlastníci jednotek.

Dvojí rozhodování shromáždění

Článek pokračuje...

---

Celý článek je pouze pro členy.

Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být přihlášeni.

Ještě nejste členy? Registrujte se a předplaťte si členství za 250 Kč na 6 měsíců nebo za 460 Kč na 12 měsíců.

Uživatelské jméno nebo e-mailová adresa

Heslo

Pamatovat si mne

Registrace|Zapomněli jste heslo?

Varování na konec

Pokud se výbor snaží omezit práva a aktivitu členů SVJ (vlastníků) či transparentnost, tak si buďte jisti, že v práci výboru je nějaký problém. To by mělo vlastníky zalarmovat a měli by začít jednat. Nikdy nedopusťte, aby byla omezována vaše práva s argumentem, aby dům fungoval bez zbytečných dohadů na shromážděních.