Ačkoliv většina vlastníků jednotek, členů SVJ, nejeví zájem o správu společného majetku, najdou se tací, které velmi zajímá, jak SVJ hospodaří, co se děje s penězi, které posílají na účet SVJ jako zálohy. Je znepokojivé, když někteří vlastníci se těmto zodpovědným vlastníkům třeba na shromáždění posmívají, že je zajímají detaily správy společného majetku a hospodaření, přičemž většina považuje shromáždění za formalitu a chtějí ho mít rychle za sebou. Proto také často bezmyšlenkovitě schvalují „tunely“ a neúčelné mizení jejich společných peněz. Ve skutečnosti se tito vlastníci posmívají vlastní hlouposti, ne těm zodpovědným vlastníkům. Níže najdete můj názor na právo na informace.
Právo vlastníka na informace
V občanském zákoníku (o. z.) je zakotveno právo vlastníka na informace o hospodaření SVJ v § 1179, který zní:
Vlastník jednotky má právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů, a pořizovat si z nich výpisy, opisy a kopie.
Obecné právo vlastníka seznámit se, jak SVJ (osoba odpovědná za správu domu) hospodaří a jak dům spravuje je zakotveno v první větě § 1179 o. z. Toto právo není nijak omezeno a informace lze poskytnout různými způsoby – podle toho, o jaké informace jde, zda jsou tyto informace v elektronické podobě či zda jde o listiny (originály, ne že SVJ vytiskne na papír elektronický dokument).
Právo na informace o hospodaření není omezeno právem nahlížet
Druhá věta § 1179 o. z. pak zakotvuje právo vlastníka na nahlížení do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů, a pořizovat si z nich výpisy, opisy a kopie. Jak je zjevné, nahlížet lze toliko do listin. Zde je zřejmé, že má jít o originály listin, nikoliv kopie.
Toto právo tedy upravuje právo vlastníka nahlížet do originálů listin, neboť nahlížet do elektronických dokumentů či kopií listin postrádá možnost kontroly, zda jde skutečně o kopie, které odpovídají originálu listin, zda nejsou nějak upravené, proto je důležité, aby vlastník měl možnost nahlížet do originálů listin.
Nevím, jak by se dalo nahlížet do elektronických dokumentů, které nejsou originály a lze je poslat elektronickou poštou apod. Nahlížení by snad v tomto případě znamenalo tyto elektronické dokumenty vytisknout na papír nebo je ukázat na displeji počítače či notebooku? To je opravdu zvrácené, nemyslíte? Přesto existují SVJ, které zásadně dokumenty, které jsou (vznikly) jako elektronické, neposílají vlastníkům e-mailem, ale umožňují toliko nahlížení.
Případ z praxe: Nahlížení jako způsob omezování poskytování informací o hospodaření
Článek pokračuje...Celý článek je pouze pro členy.
Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být přihlášeni.
Ještě nejste členy? Registrujte se a předplaťte si členství za 250 Kč na 6 měsíců nebo za 460 Kč na 12 měsíců.
Budou orgány činné v trestním řízení vyšetřovat případnou zpronevěru či porušení povinností při správě cizího majetku, nebo to „zametou pod koberec“ s tím, že se nic nestalo, jak je bohužel běžné? I to je důvod, proč se v SVJ může vše a neplatí trestní zákoník v hospodářské oblasti. A tak se v mnoha SVJ „krade“ o 106. Může za to nezájem vlastníků i orgánů činných v trestním řízení.
Pokud předseda sdružení vlastníků,nekolik let neudělal vyúčtování a vše s tím spojené že vlastníci nevědí jak jsou na tom. Jak a s kým to řešit.?
Dobrý den. Zajímá mě, z pohledu ochrany osobních údajů, zda může vlastník požadovat zasílání výpisu z účtu svj, kde jsou osobní údaje ostatních vlastníků, z nichž někteří s tímto nesouhlasí. Děkuji.
Dobrý den,
ačkoliv toto není poradna, musím na to reagovat, neboť se často setkávám s požadavkem na nahlížení do bankovních výpisů. Je třeba si položit otázku: Co tím vlastník sleduje, čeho tím chce docílit? Bankovní výpis je nepochybně účetní doklad, nicméně mnohem více informací najdete v účetních knihách (hlavní kniha, účetní deník), a to nejen pohyby v bance, ale i pokladně (pokud ji SVJ má), najdete v nich všechny zaúčtované položky. Jsou to kompletní informace, na rozdíl od bankovních výpisů, které vám mnoho neřeknou. Ale všichni je chtějí vidět, protože neumí číst v účetních knihách.
Jiří Kašpar
Jde přece také o to, že se s penězi na účtu mnohdy manipuluje bez ohledu na účetní knihy. Setkal jsem se i s případem,že co bylo zaneseno v knihách, nedpovídalo realitě.
Já si nedovedu představit, že bankovní výpisy budou v účetních knihách jen částečně, to by Vám prostě nesedělo, neuděláte inventarizaci. Ty peníze (položky výpisu) v účetnictví nějak figurovat musí.
Bankovní výpis je účetní doklad a ten nebude celý zanesen do účetnictví, jen vybrané položky. Jaký to dává smysl falšovat účetní knihy, když si mohu zkontrolovat bankovní výpisy? Navíc zkreslování údajú o stavu hospodaření a jmění je trestný čin podle § 254 odst. 1 trestního zákoníku. Která správcovská firma, popř. statutár SVJ do toho půjde?
Zbytečně komplikované, vyvádět peníze z SVJ (chcete-li krást) se dá mnohem jednodušeji, elegantně, „legálně“ a beztrestně.
Prozradíte nám, o co konkrétně šlo? Mně by to opravdu zajímalo. A určitě nejsem sám. Co konkrétně neodpovídalo realitě? Takto je to pro mě bezcenná informace. Takových mám od vlatníků mnoho, nakonec se zjistí, že nebyly správné. V případě, že se někdo nevyzná v účetních knihách, se může stát, že v nich „něco neodpovídá realitě“.
Jeden vlastník byl stále přesvědčen, že v účetních knihách nebyly všechny informace, že si výbor vybírá peníze z účtu kartou a nedává to do účetnictví. Viděl jsem jak účetní knihy, tak bankovní výpisy, nic takového v nich nebylo. Dokonce vlastníka napadlo, že výbor falšoval i bankovní výpisy. Ačkoliv vše bylo v pořádku, vlastník má stále utkvělou představu, že výbor si vybírá peníze z účtu kartou a nikde o tom není záznam. Říkal jsem, že v bankovních výpisech nic takového není, chtěl je znovu vidět, poprvé byl u toho, prý to nestíhal pobrat. Obsese bankovními výpisy. A mezitím mu uteklo, že mají jedna z nejdražších tepelných čerpadel bez výběrového řízení, bez nezávislého projektu, na míru jednoho dodavatele. Šlo o statisíce korun. A nemusíte falšovat složitě účetnitví, tak moc peněz nezaštracháte. Dělá se to jinak a všechno sedí.
A dělají to i správcovské firmy, neříkám, že všechny. Třeba výměna 13 nouzových světel na chodbě v odsouhlasené ceně 4 000 Kč za jedno světlo (materiál). Práci si nikdo schvalovat nenechal. Pochopil jsem pak proč. Výměna nakonec měla stát 88 000 Kč! „Vývar“ 36 000 Kč, kdy 2 týpci pobíhali jedno dopoledne po domě a měnili světla, je dost slušný. Ale tohle už je nenažranost, peníze nedostali.