Jsou centrální zdroje tepla stále tak výhodné jako v minulosti?
Mnoho bytových domů je napojeno na centrální zdroj tepla (CZT), jehož prostřednictvím zajišťují ohřev teplé vody a teplo k vytápění domu.
Výhodnost, která je zmiňována v nadpisu, neznamená jen ekonomickou výhodnost, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale výhodnost i celospolečenskou, např. často diskutovaný příznivější vliv na životní prostředí (ovzduší) oproti lokálním zdrojům.
Jsou plynové domovní kotelny opravdu takovým ekologickým nebezpečím?
V době dávno minulé, kdy se topilo převážně méně kvalitním hnědým uhlím, měly CZT přínos, protože spaliny byly odváděny vysokým komínem do atmosféry a tudíž neobtěžovaly své blízké okolí. Tyto CZT na pevná paliva měly také odlučovač popílku, takže i znečištění ovzduší popílkem bylo menší. V jedné takové výtopně jsem koncem 80. let rok pracoval v dělnické profesi (staral jsem se mj. o zauhlování a především jsem odvážel vozíky se škvárou a popílkem), takže toto prostředí docela znám.
Avšak v době, kdy se topí zemním plynem a účinnost kotlů je zhruba stejná jak u CZT, tak u domovních kotelen, je neustálé protěžování CZT poněkud nelogické. Sice nejsem v této oblasti odborník, ale je evidentní, že u dálkového vytápění vznikají nezanedbatelné ztráty tepla jeho distribucí do místa spotřeby. Toto teplo se musí vyrobit, dojde tedy k zatížení životního prostředí, ale není nijak využito, resp. ne k účelům, k jakým bylo vyrobeno.
U domovních kotelen je teplo vyráběno přímo v místě spotřeby a nedochází tudíž ke ztrátám tepla při jeho distribuci od zdroje do místa spotřeby. Stačí tedy vyrobit méně tepla, protože se sníží ztráty, méně se tedy zatíží životní prostředí. A to nepočítám možnost zapojení alternativních zdrojů tepla jako jsou solární panely apod. U CZT s tím musí souhlasit teplárna. A protože zisk teplárny závisí na množství prodaného tepla, tak je v jejím zájmu dodatečné ekologické (zelené) zdroje tepla nepovolit.
Teplo dodávané z CZT je většinou drahé
Naše SVJ se od začátku potýkalo s tím, že cena za 1 spotřebovaný GJ byla někdy i skoro dvojnásobná, než u jiných zdrojů, a pohybovala se v některých případech i kolem 800 Kč za 1 GJ spotřebovaného tepla. To byly náklady našeho SVJ. Některým SVJ se podařilo překročit i cenu 900 Kč za 1 GJ.
Veolia Energie Praha (dříve to byla Pražská teplárenská LPZ) používá mj. dvousložkovou cenu. Jedna část pokrývá fixní náklady a druhá variabilní, tedy cenu plynu. Díky vysokým paušálním platbám, díky špatně nastaveným výkonům vycházela cena tepla z CZT tak draze. A teplárně to vyhovovalo.
Na základě naší nespokojenosti s cenou i arogantním způsobem jednání tehdejší Pražské teplárenské, jsme se rozhodli pro výstavbu vlastní plynové kotelny.
Vlastní kotelna – Veolia Energie Praha nám dělala problémy
Příprava trvala několik let; mezitím se změnil vlastní teplárny a název na Veolia Energie Praha. To už jsme měli podanou žádost na stavebním úřadě. Všechna vyjádření dotčených orgánů byla kladná a nic nebránilo, aby stavba byla povolena.
Jenže… Když jsme před několika lety jednali o ceně s Veolia Energie Praha s tím, že mám v přípravě vlastní kotelnu, Veolia Energie Praha nám nabídla speciální nabídku s o něco nižší cenou (na papíře, nevíme, jak by to fungovalo v reálu), ale museli jsme podepsat smlouvu na několik let. To se nám nelíbilo, protože ta cena nebyla taková, jakou jsme očekávali.
Na nabídku jsme nepřistoupili. Paní vedoucí nám pohrozila, že nám mohou dělat při stavebním řízení na vlastní plynovou kotelnu problémy. A také dělali!
