Důvěřujete bezmezně svému advokátovi? I zde platí: Důvěřuj, ale prověřuj!

Koncem minulého roku jsem měl schůzku s advokátem (advokát je muž či žena, nikoliv jen muž, jak by se mohlo zdát) , kterého jsem si našel na internetu, protože současný advokát neodpovídá mým požadavkům. Nejde jen o hledisko odborné úrovně a znalostí, ale také o hledisko etické – hájení zájmů klienta, nikoliv hájení svých zájmů na úkor zájmů klienta. Právě tato poslední skutečnost je častým nešvarem mnoha advokátů.

Proč jsem tak skeptický k advokátům?

Důvěra v advokátaNa základě mých zkušeností. Lze najít i podobné zkušenosti, jako jsou ty moje, u jiných lidí. Podobné zkušenosti mám i s účetními. Advokáty si tedy prověřuji (jejich znalosti apod.) a kontroluji jejich práci. A vyplatilo se to. K tomu, abych mohl advokáty kontrolovat, potřebuji mít i patřičné znalosti. To ale platí obecně. Jak chcete někoho kontrolovat, jak ho chcete hodnotit, když jeho práci nerozumíte a nevíte o ní mnoho? To nejde. Pak se nedivím, že je mnoho SVJ spokojeno např. se svou správcovskou firmou, když nemají dostatečné znalosti k tomu, aby mohli zkontrolovat její práci, zda jí dělá správně a dle právních a dalších předpisů. I já jsem na tom byl před mnoha lety stejně. Když jsem však získával znalosti a vědomosti o SVJ, tak jsem se pak nestačil divit, jak „profesionální“ správcovskou firmu jsme si platili.

S jedním advokátem jsem měl dokonce tu „čest“ dostat se až k Ústavnímu soudu ČR, a to díky jeho pochybení, které zprvu nepřiznal. Poté šel s pravdou ven, když prohrál u odvolacího soudu, ale odvolání si nechal zaplatit, jak svoji práci, tak soudní poplatek! Ústavní stížnost připravil zdarma, jak jinak. Moc jsem se tomuto případu do té doby nevěnoval a advokátovi jsem důvěřoval, a to i z toho důvodu, že jsem mu připravil judikaturu Nejvyššího soudu ČR, podle které jsme byli v právu a museli jsme tedy uspět. O tomto případu napíši samostatný článek.
V dalším případě jiný advokát zapomněl soudu poslat zásadní důkaz! To však sám ale nepřiznal, zjistil jsem to z odůvodnění rozsudku. Musel jsem se ho ptát třikrát, teprve na třetí stejný dotaz odpověděl; přiznal, že důkaz zapomněl soudu poslat. Faktury za svou práci však poslat nezapomněl, resp. advokátní kancelář, ve které pracoval. Protože jeho práce byla vadná, faktury jsem rozporoval, neboť šlo o nápravu předchozího pochybení advokáta. A to nemluvím o tom, kolik času mě stála příprava, kontrola jeho práce a rady, co má do žaloby atd. napsat. Až tento případ skončí, napíši o něm samostatný článek, zatím se vleče 2 roky. Přitom nejde o nic složitého, ale soudy u nás mají času dost. To rozhodně nepřispívá právní jistotě.


Advokátů je hodně, těch opravdu dobrých je hodně málo

Ale zpět k advokátovi ze začátku tohoto článku. Advokát měl na internetu několik tématicky zaměřených webových stránek (společenství vlastníků jednotek – nemovitosti, obchodní právo, rozvod – manželství – SJM, vymáhání pohledávek – dluhy). Důvěru to ve mě nevyvolalo. Měl dokonce kancelář i kousek od Prahy. Vzhledem k tom, že mě zajímá problematika SVJ, prostudoval jsem si webové stránky s touto problematikou. Zjistil jsem, že na nich není žádná jiná informace než opsaný občanský zákoník. To pro mě bylo trochu zklamáním, protože opisování právních norem není to, co očekávám od advokáta. Řekl jsem si, že ho zkusím.

Domlouvali jsme se e-mailem. Nejprve mi advokát napsal, že cena je 1 500 Kč za hodinu a že není plátce DPH. Když jsme si potvrdili termín schůzky, napsal, že cena je 1 800 Kč za hodinu. Zvláštní. Pak jsem pochopil, že neměl stálou kancelář a pronajímal si ji na jednání, zřejmě za těch 300 Kč na hodinu.

Schůzka proběhla tak, že v některých okamžicích nebylo zřejmé, kdo je advokát a kdo klient, protože jsme se vzdělávali navzájem. 🙂 Advokát velmi ocenil hloubku mých znalostí. Na druhou stranu musím uznat, že tento advokát si nevymýšlel, a když nevěděl, což bylo často, tak se to hned snažil načíst na internetu, popř. mi sdělil, že mi to zjistí a zavolá, což také udělal.

Opět jsem se mj. setkal s „fondem oprav“ a představou, co to je, ačkoliv to nikde v zákoně či stanovách obecně definováno není. Tak jsem mu vysvětlil, jaký je rozdíl mezi „fondem oprav“ a dlouhodobou zálohou a jako důkaz jsem uvedl to, jak se „fond oprav“ vede v účetnictví. On se totiž ten „fond oprav“ většinou chová nikoliv jako dlouhodobá záloha, jak je veden v účetnictví, ale jako fond tvořený z členských příspěvků. A navíc se používá jako krátkodobá záloha, tedy v rozporu s tím, jak je veden v účetnictví. A ani jedno z toho rozhodně není. Ale nemám mu to až tak za zlé. Advokátů je hodně a většina se specializuje na všechno, což je nesmysl. Problém mám s advokáty či advokátními kancelářemi, kteří se chvástají tím, že se specializují na SVJ a bytová družstva, a přitom neví o moc víc, než ti, kteří se „specializují“ na všechno.